Pod tímto, trochu skurilním nadpisem, mám potřebu vnést jasno do jednotlivých směrů homeopatie. Zde vnímám velké nedorozumění, a dotazy na mých přednáškách to jen potvrzují.
Ale rovnou k věci. Není homeopatie, jako homeopatie.
V zásadě musíme rozlišit dva velké systémy. Jedním je homeopatie symptomatická, druhým pak homeopatie konstituční.
Homeopatie symptomatická.
Jak už název napovídá, léčí tato metoda jednotlivé symptomy, čili česky příznaky. Hlavním polem působnosti jsou tedy většinou akutní nemoci a stavy. Symptomy jsou třeba : bolesti v krku, bolesti zad, bolesti břicha, kašel, teplota, průjem a spousta dalších. Používají se k tomu homeopatika v nízkých potencích (nejčastěji 9CH, 15CH), lék se opakuje často (dle intenzity příznaků třeba i po patnácti minutách), a daný lék se může dle průběhu eventuelně po několika hodinách až dnech vyměnit za jiný. Některé homeopatické školy, jako třeba francouzská, používá současně i více léků.
„Pro a proti" této metody:
metoda je vlastně hodně blízká klasické alopatické léčbě. Stejně jako v alopatii máme symptom, který odstraníme (např. na kašel dáme lék proti kašli) . Výhoda zde je samozřejmě ta, že homeopatické léky svým charakterem nejsou surové chemické látky, tudíž neintoxikují organismus a nemaji tedy vedlejší účinky (co to je homeopatický lék, a jak se vyrábí, najdete v mém předchozím příspěvku o homeopatii). Jediné, co se může stát je, že homeopatický lék není vybrán správně, pak se nedostaví žádná úleva (= žádný účinek), a nemoc si pokračuje dál svou cestou. Ještě je tu ale jedno nebezpečí, na které je třeba upozornit. Stejně jako v alopatii, tak i při této metodě může dojít k tzv. potlačení, tzn. že původně povrchní symptom, např. vodnatá rýma), se přesune více do hloubky (zatlačíme ji), a máme pak z toho třeba zánět průdušek, či zápal plic.
Jeden můj homeopatický kolega se svých pacientů, kteří přicházejí třeba s angínou ptává: „....a chcete zbavit angíny, anebo chcete vyléčit....?"
Myslím, že v této otázce je nádherně shrnuto vše to, co jsem se snažil naznačit v předchozím odstavci. Tím se dostáváme i druhému homeopatickému systému.
Homeopatie konstituční.
Opět si vypůjčím předchozí větu svého kolegy - odstranit angínu, nebo vyléčit ?
Možná ve Vás vyvolala zmatek. Pokusím se vše vyjasnit. Symptomatická homeopatie Vás dokáže zbavit angíny, ale nedokáže zabránit, abyste jí nedostal(a) třeba už za 14 dní znovu. Ta Vaše angína je pouze povrchním projevem, a pouze jedním z projevů něčeho mnohem hlubšího ve Vás. Toho, čemu homeopaté říkají porucha vitální síly.
Porucha vitální síly se projevuje ve všech sférách lidského jedince. Uvedený sklon třeba k angínám je jen jedním střípkem této poruchy. Při hlubším prozkoumání třeba zjistíme, že i v období mimo angínu (abychom zůstali u našeho příkladu) je daný člověk nervóznější, zejména, když ho čeká vystoupení na veřejnosti, v metru a v tunelech se ho zmocňují nepříjemné pocity s mrazením v podbříšku, každou noc se budí ve 2.00 hod, a pak mu trvá další hodinu, než znovu usne, atd, atd Těch věcí může být obrovské množství, a všechny dohromady dávají obraz oné jedinečné osoby (která se třeba jmenuje Karel Novák starší). A tato jedinečná osoba, pan Novák, potřebuje jedinečný lék v jedinečném ředění, který pomůže právě jen jemu. To je konstituční homeopatie.
Takový lék je podán samostatně a jen jednou. Pak se čeká a sleduje, jak na něj životní síla pana Nováka reaguje. V případě, že se opravdu trefíme do toho jedinečného léku, tak se pak dějí zázraky.
V tom je zároveň problém a úskalí konstituční homeopatie - trefit konkrétní a pro danou osobu jedinečný lék. Zatímco symptomatická homeopatie, která pracuje s nízkými potencemi, je k výběru léku poměrně milosrdná, tzn. stačí, když se trefíme velmi přibližně, tak konstituční homeopatie, pracující s potencemi převážně vysokými ( 200C, 1000C 10 000C), žádně nepřesnosti neodpouští.
Rád uvádím příklad terče. Představte si kruhový terč na střelbu, kde máte soustředné kružnice kolem středu od desítky do jedničky (střed je 10). Symptomatická homeopatie se pohybuje po vnějším obvodu kružnice, kolem jedničky, či dvojky, správně vedená konstituční homeopatie jde do středu - do desítky.
Mnoho homeopatů tvrdí, že desítku není možné zasáhnout, že je to jen teoretické, že dnešní moderní člověk je na to příliš komplexní. Dokonce jsem slyšel i od jedné pacientky, že jí její předchozí homeopat řekl, že je homeopaticky neléčitelná !!!!
S tím já, a moji kolegové, kteří léčíme Sankaranovou metodou, zásadně nesouhlasíme. Problém jako vždy není v metodě, ale v těch, co jí provádějí.
Čestné by bylo třeba říci: „... homeopatie má potenciál Vám pomoci, ale já toho v současné době nejsem schopen..."
Často za to daný homeopat ani přímo nemůže. Pakliže vybírá konstituční homeopatický lék jen podle toho, co je napsáno v homeopatických knihách, které jsou v nejlepším případě staré 5 let, většinou ale 10, 20, 50 i více let), často v něm lék pro danou osobu nenajde, prostě jen proto, že tento lék ještě není dostatečné známý, vyzkoušený a tudíž ještě nenašel své místo v našich homeopatických repertoriích či materiích medikách (= seznamy s popisy homeopatických léků).
A pakliže pacient potřebuje právě takový lék (má tento lék na desítce v terči), tak lehce může nabýt dojmu, že homeopatie na něj nefunguje. Homeopat pracující klasickou původní metodou samozřejmě předepíše lék podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Znalosti léků popsaných v knihách jsou u některých homeopatů opravdu úctyhodné a hluboce se před nimi skláním. Nicméně co je to platné, když potřebný lék v knize není.. Tak homeopat podá lék nejbližší známý, třeba z osmičky, nebo sedmičky terče. Často i takový lék pacientovi pomůže. Ale účinek není dlouhodobý, lék se musí často opakovat, po každém zopakování je jeho účinek ještě kratší, až nakonec už lék nepůsobí vůbec.
Jak už je vidět na příkladu terče: desítka je nejhlouběji, tudíž nejvíc skrytá. Sankaranova metoda má postupy, jak k té desítce dojít ( popsáno v mých dřívějších článcích)
Ještě bych se, v souvislosti s konstituční homeopatií, chtěl zmínit o jednom směru, tzv. léčbě po vrstvách. Právě ta je domnělou odpovědí některých současných homeopatů na problém s nalezením „skryté desítky".
Jak už jsem uvedl výše, častým názorem dnešních homeopatů je, že středu, a tudíž jediného konstitučního léku, nelze dosáhnout, jelikož moderní člověk je příliš složitý a komplexní. Proto pracují po tzv. vrstvách. Teorie je taková, že každého člověka v průběhu života ovlivňují různé události, které ho poznamenávají a ve výsledku vedou k jeho současným potížím. Cílem této metody je ty vrstvy postupně pomocí homeopatik rozpustit, a to pěkně od povrchu ke středu, čili že od těch nejčerstvějších, k těm nejstarším. Jednotlivé vrstvy jsou často přirovnávány k vrstvám cibule, a ona metoda je obrazně řečeno jakoby postupné odloupávání těchto vrstev.
Proti tomu nelze teoreticky nic namítnout. Dal by se na to aplikovat i můj příklad s tím terčem, jen s tím rozdílem, že soustředních kružnic není deset, ale třeba desettisíc. Jak dlouho asi bude trvat, dostat se ke středu ? Nehledě na to, že aby metoda opravdu fungovala, je potřeba opravdu systematicky k tomu středu postupovat.
Velké nebezpečí je v tom, že homeopat ztratí směr. Např. že z kružnice č. 9 834 postupuje na 8562, 8 211, ale pak místo aby šel dále ke středu, „sjede" mu to zase na 9341... a tak se v tom lze „plácat" do nekonečna. To teď nejsou výplody mé fantazie. Mám několik pacientů, kteří, než přišli za mnou, byli léčeni metodou po vrstvách. Každý měl s sebou hustě popsaný A 4 seznam homeopatik, které už v rámci této léčby dostal. Většina léků nějaký efekt měla, nicméně žádný nepomohl trvale a dlouhodobě.
Takto to Hahnemann určitě nemyslel.
Samozřejmě, že ani Sankaranova metoda nedává záruku, že se napoprvé trefíme do středu. Ale vždy nám pomáhá se v tom terči neztratit, a udržet směr. Když zůstanu u svého oblíbeného příkladu s terčem: střelec, který jde střílet na terč se zbraní, kterou nezná, tak nejprve zamíří na střed a vystřelí. To je tzv. nástřel v odborné terminologii. Pak se jde k tomu terči podívat, a vyhodnotí, „kam mu to nese" Ne vždy se stane, že je zasažena desítka. Ale podle toho, kam střela dopadla, střelec upraví svůj náměr pro příště, takže další střela už tu desítku zasáhne, nebo se k ní ještě více přiblíží.
Takto to říkám i svým pacientům. První podání léku je takový „nástřel". Ten vyhodnotíme při kontrole. Buď máme rovnou desítku, nebo léčbu upravíme tak, abychom tu desítku měli s dalším podáním.
Při správně vedené Sankaranově metodě se nemůže stát, že máme nástřel 8 a dalším podáním se dostaneme např. na 2.
Ale dost už té střelby.
To podstatné jako shrnutí závěrem:
homeopatie je metoda s obrovským potenciálem, metoda, která řeší (rozpouští) příčinu a ne následky.
Homeopaticky léčitelný je každý. Jen je třeba najít správný lék. Správný lék, jednorázově podán, působí hluboce a dlouhodobě.
Pakliže zatím na Vás homeopatie „nefungovala", nemůže za to homeopatie, jen nebyl nalezen Váš lék. To neznamená, že ihned musíte změnit homeopata. Cesta k léku je někdy prostě opravdu cestou, na které jste společně Vy i Váš homeopat. Výsledný lék je vždy dílem vás obou. Z cesty se ovšem nesmí stát bludiště.
S přáním stále pevnějšího zdraví
Josef Schuster