Homeopatie je léčebný systém, jehož základy položil před cca 200 lety německý lékař a vědec Samuel Hahnemann.

Dá se shrnout do věty: „Podobné se léčí podobným“.

Je-li nějaká látka schopna vyvolat určité příznaky u zdravého jedince, pak dokáže i vyléčit nemocného, kerý trpí týmiž příznaky.

Jako léky se v homeopatii používají látky ředěné, a to ředěné až za „hranice lidské chápavosti“.

Představte si např.surový výtažek z rostliny v lihovém roztoku, třeba Koniklec (Pulsatilla). Vezmeme 1 ml  tohoto roztoku a zředíme jej 100 ml vody. Ze vzniklého roztoku po promíchání a protřepání vezmeme opět 1 ml, a opět jej zředíme 100 ml vody. Tento postup opakujeme 6x, a získáváme šestou potenci léku – Pulsatilla C 6 (nebo 6CH, jak uvádí jistá francouzská homeopatická firma). Potence C 6 je přitom nejnižší potencí, která se v homeopatii používá (nejčastěji se využívá posloupnosti potencí 6C – 12C – 30C – 200C – 1000C=1M – 10000C=10M – 50M -100M=CM )

(Pro úplnost je třeba uvést, že existují i jiné typy ředění, např.desetinné a další, nechci to však na tomto místě zbytečně komplikovat.)

Takže pro získání např. Potence 1M, musíme provést výše popsaný postup ředění 1000x !

Přičemž podle materialistické vědy už při ředění  12C nemůže být v roztoku žádná molekula původní látky (Avogadrovo číslo). A přesto ty léky fungují, a co víc, čím jsou zředěnější, tím silněji a hlouběji působí!!

Nejde totiž o léčbu materiálními látkami, jde o léčbu energetickou, vibrační.Dalo by se zjednodušeně a „zcela nevědecky“ říci, že energie a vibace látek jsou „zakleté“ ve hmotě. Tím obrovským ředěním v průběhu výroby homeopatického léku je tato energie stále více uvolňována.

Při výběru homepatického léku pro pacienta, musíme vybrat lék takový, jehož vibrace rezonují s vibračním stavem pacienta. Touto rezonancí pak dojde k nastartování samoozdravného procesu organismu.  Z toho zároveň i vyplývá: žádná rezonance – žádná odezva. Vybereme-li tedy nesprávný lék pro pacienta, nestane se nic. Žádné vedlejší účinky.